Článek o nakládání tanků v Mošnově do největšího letadla světa, do ukrajinského Antonova Mrija, stejně jako vysílání rádia Svobodný vysílač CS o tomto faktu, vzbudil velký ohlas. Začaly chodit na mou adresu maily, některé z pisatelů mi sprostě nadávali, jiní, a těch bylo mnohem více, mi dávali za pravdu, a pak se objevili i tací, kdož mi posílali další a další odkazy. Trochu jsem pátral i sám a výsledky nyní čtenářům, ale i posluchačům internetového rádia Svobodný vysílač CS, se kterými se setkám opět ve středu 4. února od 15 hodin, předkládám.
O ukrajinském letadlu Mrija jsem obdržel informaci, vzhledem k jeho ohromně drahému provozu, že s největší pravděpodobností létá ve službách USA, EU a NATO. Sbírá a nakládá po světě staré a vysloužilé zbraně a techniku, kterou, protože je laciná, převáží na Ukrajinu, aby světové zbrojařské firmy mohly dodávat do zemí, které na to mají prostředky a ve kterých se válčí, další nové a moderní zbraně. I toto je jedním z důvodů, proč USA a její nohsledi vyvolávají po světě tolik válečných konfliktů, které by měly trvat co nejdéle. Jednou z takových zemí je i Ukrajina, ale i Nigérie, kam se údajně měly tanky nakládané v Mošnově přepravovat. Nikde, v žádném ze světových médií se neobjevila ani jediná zpráva, ani jediná fotografie, že by Mrija tanky z Mošnova vykládala právě tam.
A nyní pár faktů k samotným tankům. Tam to je ještě zamotanější a záhadnější, jako vše, co se týká byznysu se zbraněmi, a to po celém světě. Vždyť obchody se zbraněmi patří mezi nejutajovanější obchody vůbec. Server Militarybox uvedl dne 28. 8. 2014 tuto informaci: Maďarsko prodalo do České republiky padesát osm tanků T-72. Kupujícím byla česká zbrojařská firma Excalibur Army s.r.o., divize Defence.
Maďarsko tyto tanky vyřadilo a uskladnilo. Podle neověřených zpráv byla cena jednoho tanku T-72 2 miliony forintů. Podle smlouvy mohla česká firma tanky dále prodávat, s patřičným ziskem, dále do světa. Polské zdroje již v létě spekulovaly, že oněch 58 tanků zřejmě skončí na Ukrajině ve vládních jednotkách, které, jak uváděl polský zdroj, mají tanků zoufalý nedostatek, přičemž ve skladech ukrajinské vládní armády je do nich spousta munice. Ta se však naprosto nehodí jak do amerických tanků Abrams, které již od konce léta stojí na hranicích Ukrajiny, ani do německých tanků Leopard, které tam jsou taktéž.
S největší pravděpodobností 16 tanků, které mělo ukrajinské letadlo Mrija údajně odvézt do Nigérie, byly právě tanky původem z Maďarska. V létě 2014 byly naloženy na vlak, jedná se o oněch 58 tanků T-72, o kterých psala jak maďarská armáda, tak polské zdroje, a maďarská média byla přesvědčena, že cílovou zemí tanků je právě Ukrajina.
Vlak vyjel z Maďarska do Česka, vznikla celá řada fotek vlaku s tanky, jenomže vlak se poté jaksi ztratil, prostě zmizel. Ano, i toto je možné, že by vlak plný tanků zmizel ze světa. Zbrojařské firmy příliš dobře vědí, jak na to. Podle spekulací odborníků, které jsou k dispozici, a protože samozřejmě nemůže být nic ověřeno, všichni zúčastnění přece mlčí, jako hrob, měl vlak dorazit do Vojenských opravných závodů v Šenově u Nového Jičína, který je přístupný po železnici. Mošnovské letiště je vzdáleno jen pár desítek kilometrů od Šenova, kde byly tanky a celý vlak, přes půl roku schován, aby se na tanky zapomnělo.
Šestnáct tanků z této zásilky se objevilo opět 26. 1. 2015, když byla první várka nakládána do Mriji. Jelikož ani největší a provozně nejdražší letadlo světa, jeho přistání v Mošnově provázelo hřmění a jevy jako při zemětřesení, nemůže naložit najednou tolik tanků, měla se jejich přeprava uskutečnit ještě v dalších dnech, konkrétně v následující středu a v pátek. Jistota, že tanky skončily v Africe, v Nigérii, není, to už jsem uvedl. Je to tím, že řízení letového provozu není nad Evropou transparentní, Mrija nemá automatický hlásič, jako například Boeningy, a tak se letoun se znakem UR 82060 klidně může z radarů ztratit a přistát třeba úplně jinde, nežli se oficiálně tvrdí.
Dne 28. 1. 2015 se objevil oficiální dokument ukrajinského Ministerstva obrany, ve kterém ukrajinský ministr obrany, generál Poltrak, děkuje českému ministru obrany Stropnickému za, a nyní cituji doslova: „extenzivní pomoc při posilování ukrajinské národní obrany a vojenskou technickou pomoc při externí hrozbě.“ Konec citátu. Poltrak též v dokumentu uvádí, že Ukrajina je v kontaktu s Excalibur Army Company ohledně dalších dodávek zbraní.
Česká vláda oznámila, že na Ukrajinu poslala přebytečné vojenské vybavení v podobě vest a plyšových čepic. O dodávkách zbraní na Ukrajinu nebylo v dokumentu ani zmínky. Mluvčí Ministerstva obrany Petr Medek poté vydal alternativním médiím dopis, neboť v oficiálním mainstreamu se o tom, jako obvykle, neobjevila ani zmínka, ve kterém uvádí, že česká strana poslala na Ukrajinu nepotřebný materiál, například kabáty, boty nebo čepice. Medek dále uvádí, že MO žádné zbraně nedodalo a že z dopisu MO Ukrajiny nevyplývá, že by děkovali za zbraně. Zároveň uvedl, na dotaz o české zbrojařské firmě Excalibur, že její obchody MO komentovat nebude, neboť se na nich MO nepodílí a poradil, aby se novináři případně obrátili na Ministerstvo průmyslu a obchodu, které má k podobným obchodům informace i příslušné licence.
A já se ptám. Děkoval by ministr obrany Ukrajiny za kabáty a čepice slovy o vojenské technice, pokud by opravdu šlo jen o čepice? Asi nikoliv!
A o tom, že s tanky vůbec není všechno v pořádku, svědčí i následující fakta. I přes nevyvratitelný fakt existence vlaku s tanky, existuje přece řada fotografií kolujících po internetu, prohlásil mluvčí českého ministra obrany Jan Pejšek pro ruskou agenturu RIA Novosti toto: „Nevíme o tom, že by Maďarsko převezlo na území ČR jakýkoliv tank.“ A české Ministerstvo obchodu a průmyslu uvedlo: „Nevydali jsme žádnému podniku povolení, které by opravňovalo dovézt bojová vozidla z Maďarska.“
Jenomže i maďarská armáda má vlastní internetové stránky a právě na nich uvedlo toto: „Maďarsko začalo převážet do ČR 58 tanků T-72, které od maďarské armády koupila společnost Excalibur Defence Kft.“ Při této příležitosti, a po vydání těchto informací na oficiálních stránkách maďarské armády, Rusko obvinilo Maďarsko, dle informací od tajných služeb, že prostřednictvím české zbrojařské firmy vyváží zbraně na Ukrajinu. A povšimněme si, že v prohlášení ruské strany se neuvádějí pouze tanky, ale uvádějí se zbraně, takže se při dodávkách na Ukrajinu nemuselo jednat pouze o tanky, ale i o další zbraňové systémy. Opět upozorňuji na fakt, že do zbraní západní provenience nemá Ukrajina munici, neboť byla orientována na zbraně ruské.
Na všech občanských válkách, všude na světě a v každé době, vydělávaly především soukromé firmy, které mnohdy dodávaly zbraně oběma válčícím stranám. Jsem přesvědčen, že v konfliktu na Ukrajině je tomu poněkud jinak. Je mi naprosto jasné, že opolčencům, já je nazývám vlastenci, dodává zbraně Rusko. Bez nich by válčit nemohli. Ale stejně tak jsem naprosto přesvědčen, že vládním armádním jednotkám dodává zbraně nejen USA, EU, NATO a jejich členské státy včetně ČR, ale především i soukromé firmy, které, na rozdíl od států, mohou ukrajinské armádě dodávat ruské, tedy kompatibilní zbraně, aby mohly ukrajinské vládní jednotky používat munice z vlastních skladů. Zvláště patrné to je u silných zbraní, třeba tanků. Vždyť na internetu existují videozáběry, na nichž se mezi ukrajinskými vojáky pohybují vojáci v uniformách NATO, hovoří anglicky a mají americké útočné pušky. Ty dodávat lze a také, jak je na videích zřejmé, dodávány jsou. U tanků to je však něco jiného, jedná se i o komunikaci, nejen o střelivo.
Státy podporující fašistické vedení Ukrajiny, které provozuje genocidní válku proti vlastnímu obyvatelstvu, neustále napadají Rusko, že Putin posílá na Ukrajinu jednotky pravidelné armády. Minulý týden vydal ukrajinský ministr obrany Poltrak, že nemá jedinou relevantní informaci o tom, že by v ukrajinském válečném konfliktu operovala byť jen jediná jednotka pravidelné ruské armády.
Takto se dělá politika a je velice smutné, že ještě, po všem, co nám vláda předkládá za lži, je v naší zemi ještě tolik zaslepených lidí, kteří všem těm polopravdám a lžím naší vlády a jejím představitelům, věří, jako slovu Božímu.
Osobně jsem přesvědčen, že tanky z vlaku z Maďarska všechny nakonec skončili či skončí na Ukrajině. Stejně tak jsem přesvědčen, že Nigérie, jako cílová stanice pro tanky, byla jen zpravodajskou hrou a šalbou. Jsem přesvědčen, že první tanky, které byly naloženy do ukrajinské Mrije, již nyní brázdí rozlehlé ukrajinské pláně a jsem jenom zvědav, jak dlouho je ukrajinská vládní armáda bude mít. Jak dlouho to bude trvat, nežli je vlastenci zničí nebo jejich posádky i s tanky přejdou do řad těch, kteří se jen brání svému faktickému vyhlazování.
