Pražské povstání a konec války

13. 05. 2015 13:27:00
Po celá desetiletí se v Československu slavil konec druhé světové války, která skončila právě na území našeho státu, 9. května.

Bylo to logické. I když byla generálem Jodlem podepsána kapitulace ve 23 hodin dne 8. května, u nás, v Praze, probíhaly právě v tento den velmi těžké boje a umíralo mnoho českých lidí. V dnešní době se na průběh pražského povstání už pomalu ani nevzpomíná a především mládež o něm nemá mnohdy ani potuchu, a tak si pražské povstání a konec války trochu připomeňme.

První náznaky povstání proti hitlerovským okupantům v českých zemích se objevily v Přerově na Moravě. Právě tam se začaly strhávat německé nápisy na vývěsních štítech obchodů a tento jev se později rozšířil do celé republiky. V té době u nás operovala těžce vyzbrojená milionová armáda maršála Schoernera, která se měla na našem prostoru udržet co nejdéle a Praha se měla stát nedobytnou pevností.

S naší kolaborantskou protektorátní vládou začal 4. 5. 1945 vyjednávat K. H. Frank, a to o nenásilném předání moci. Protektorátní prezident Emil Hácha projevil snahu vytvořit novou Českomoravskou republiku a moc v ní měl převzít protektorátní předseda vlády a kolaborant Richard Bienert. Současně se snahou politiků však u nás byly snahy ilegálních odbojových skupin, ale i České národní rady, aby moc převzaly nově vzniknuvší Národní výbory. V Praze měl moc převzít Dr. František Krása, tak si to naplánoval Hácha s Bienertem.

Podnětem pro vznik povstání v Praze se stalo oznámení vydané dne 4. 5. 1945 protektorátní vládou o zrušení nařízení dvojjazyčného úřadování, nápisů a byl zrušen zákaz vyvěšování československých vlajek. Téhož dne, tedy 4. 5. se v Praze začaly odstraňovat dvojjazyčné vývěsní štíty, ale teprve 5. 5. vlna nadšení ovládla celou Prahu. A to byl prakticky počátek pražského povstání.

Předseda kolaborantské protektorátní vlády Richard Bienert chtěl v rozhlase vyhlásit svou republiku, tedy onu Českomoravskou, tudíž bez Slovenska, a proto se snažil opanovat rozhlas, ale jeho policejní jednotka, kterou tam poslal, neuspěla, protože narazila na tvrdý odpor německých vojáků a poprvé došlo k otevřenému boji. Bienert se později opět pokusil vyhlásit v rozhlase republiku, ale přímo v budově byl zatčen příslušníky České národní rady. V poledne předal protektorátní primátor Prahy Alois Říha vedení magistrátu do rukou zástupců Národního výboru Prahy a ČNR zformulovala svou verzi prohlášení o konci protektorátu.

V té době se již po celé Praze bojovalo. Němci všechna vyhlášení ignorovali a němečtí vojáci dostali rozkaz střílet do lidí, který beze zbytku splnili. V té době začal boj o rozhlas a poprvé se ozvalo volání o pomoc všem Čechům v boji proti nacistickým vojskům. Němci se snažili dobýt a obsadit budovu rozhlasu a znemožnit vysílání. Boj o rozhlas se s plnou silou rozhořel. Rozhlas dále vysílal výzvu všem německým jednotkám, aby složily zbraně, že válka končí a je zbytečné dále bojovat a umírat. Některé jednotky, především Wehrmachtu, tedy pravidelné armády, výzvy uposlechly, ale jednotky SS však nikoliv, a o to zuřivěji zaútočily na povstalecká centra, především na Staroměstskou a Novoměstskou radnici, na rozhlas, ale i na nejvyšší úřady.

Povstalci věděli, že proti Němcům nemají šanci vyhrát, proto po celé Praze v noci na 6. května vyrostlo na dva tisíce barikád. Jejich obránci však měli pouze lehké zbraně a proti tankům se mohli bránit jenom několika ukořistěnými panzerfausty. Téže noci se však do bojů s jednotkami převážně SS zapojili i vojáci armády generála Vlasova, a to aniž by od něho dostali rozkaz a bez jeho vědomí. Vlasovci měli k dispozici i těžkou vojenskou techniku a jejich pomoc významně přispěla k tomu, že pražské povstání nebylo Němci rozdrceno hned v jeho počátku.

Dopoledne 6. 5. začala Prahu bombardovat německá letadla. Na kobercové nálety však již Luftwaffe sílu neměla. Jednak se jí nedostávalo letadel, a ty, co měla, nasadila v bojích proti Rudé armádě. Nacisté zuřili a dávali to najevo. Začali masakrovat české obyvatelstvo všude tam, kde k tomu dostali příležitost, například hnali české lidi před tanky proti barikádám, a pokud by lidé chtěli utéci, bez milosti by byli postříleni. Několik barikád tímto způsobem Němci i dobyli, neboť obránci nechtěli proti vlastním lidem střílet.

O Staroměstskou radnici se rozhořely boje 7. května, Němci ji ostřelovali z několika obrněných vozidel a používali i zápalné náboje. Praha spoléhala na pomoc USA, které 6. 5. osvobodily Plzeň, ale nedostaly od Stalina povolení překročit demarkační linii u Rokycan, takže američtí vojáci na pomoc zoufale bojující Praze nevyrazili. Americká vojska však mohla poskytnout Praze alespoň leteckou pomoc, protože na ni se demarkační podmínky nevztahovaly. Navíc měla americká letadla v Evropě naprostou převahu a vzdušný prostor ovládala, jak chtěla. Mohly vzlétnout stíhačky a zahnat německé bombardéry, které shazovaly bomby na Prahu. Nevzlétla však ani jediná americká stíhačka s cílem Praha. Zato pokračovaly nálety hloubkařů, kteří ničili české lokomotivy.

V noci ze 7. na 8. květen se vedla neúspěšná jednání s generálem Vlasovem, a proto se Vlasov rozhodl opustit Prahu a vydat se do zajetí k Američanům. Praze však na pomoc začali dojíždět partyzáni ze všech koutů vlasti, z Plzně však nepřijel nikdo, neboť Američané pomoc Praze pod hrozbou ostře nabitých zbraní nedovolili. V časných ranních hodinách 8. května začal mohutný útok na Prahu za použití těžkých děl a tanků, které podporovaly útok velkého množství pěšáků. Byla zapálena Staroměstská radnice, která přišla o novogotickou věž a ta již nikdy nebyla postavena, bylo pobořeno mnoho domů a na barikádách se velmi tvrdě bojovalo. Přitom však Němci nezapomínali na obyvatelstvo a nadále jej ve velké míře masakrovali. V pozdních odpoledních hodinách byly boje zastaveny, jednotky Wehrmachtu podepsaly kapitulaci a byl jim umožněn volný odchod, za což byl v roce 1949 v zinscenovaném procesu odsouzen velitel povstání generál Karel Kutlvašr na doživotí. Waffen SS se však kapitulaci nepodřídily a pod velením SS-Gruppen fuehrera Carla von Puchlera, pokračovaly v boji.

V časných ranních hodinách 9. května vjely do Prahy první sovětské tanky 1. ukrajinského frontu maršála Koněva. Okamžitě vzplál boj mezi nimi a Němci, z nichž velkou část tvořily SS-Panzer Division „Das Reich“ a 4. Waffen-SS Panzergrenadier Division Walenstein. Boje byly tvrdé a nelítostné. Současně s tankovými boji sovětská pěchota čistila Prahu od fanatických německých odstřelovačů, kteří ze střech a horních pater domů stříleli na vše, co se hýbalo. Boje mezi nimi a sovětskou pěchotou trvaly až do pozdního večera. Jenomže mnoho Němců se odmítalo vzdát i po 9. květnu a zabíjelo dále, poslední zaznamenaný případ bojů s německými vojáky je ze dne 15. 5. 1945.

Počet obětí pražského povstání se dodnes nepodařilo přesně ujistit, ale uvádí se, že zahynulo přes dva tisíce našich občanů, tři sta vlasovců a kolem tisícovky Němců. Při bojích v Praze a v nejbližším okolí zahynulo 629 sovětských vojáků, z nichž 30 zemřelo v centru Prahy.

Z uvedených důvodů a faktů se domnívám, že změna data konce války u nás, kterou provedly až polistopadové vládní garnitury, z 9. a 8. května nemá opodstatnění. Vždyť právě osmého května bylo zabito mnoho lidí, zničeno mnoho domů a bylo mnoho utrpení a datum devátého května plně vyhovovalo skutečnostem. Jenomže Evropa a především USA slaví konec války již osmého května, a tak jsme opět museli lézt někomu do zadku, abychom se snad zavděčili.

Vím samozřejmě, že kapitulace byla podepsána osmého, domnívám se, že v platnost měla vstoupit o po půlnoci devátého května. Zároveň upozorňuji, že na mém laptopu nelze přehlasovávat písmena, takže u německých jmen bylo nutno použít popisu.

Poznámka: Poslechněte si reprízu vysílání Vladimíra Kapala na rádiu Svobodný vysílač CS. (Dnes 13. 5. 2015 od 13:30 hodin)

Záznam pořadu ke stažení zde a dálší následující vysílání ke stažení tady.

Autor: Vladimír Kapal | středa 13.5.2015 13:27 | karma článku: 27.83 | přečteno: 1422x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Jiří Žamboch

Prokazatelně lživý titulek o spotřebitelské náladě:

Titulek Seznam Zprávy: "Blbá nálada ustupuje, Češi se cítí ekonomicky nejlépe za tři a půl roku" znamená, že autor neumí napočítat do tří (let). Důkazem jeho lživosti jsou přitom informace přímo z článku.

29.3.2024 v 9:14 | Karma článku: 18.57 | Přečteno: 220 | Diskuse

Michal Sabó

Nechte nám Mrazíka! Proč Češi stále milují Rusko a staré časy?

Česká veřejnost je rozdělena na dvě poloviny. Jedna podporuje Ukrajinu, druhá si stojí za Ruskem. Co vede lidi k hájení tyranie?

29.3.2024 v 6:45 | Karma článku: 17.49 | Přečteno: 513 | Diskuse

Jiří Žamboch

Putinovo dnešní vojenské srovnání NATO a Ruska záměrně kulhá.Situace Ruska je o dost lepší

Dnešní srovnání NATO Putinem dalším chytrým Putinovým tahem.Prohlášení "Rusko vydává desetkrát méně na obranu než Spojené státy, tak je ruský útok na NATO nesmyslný." má ukolébat veřejnost evropských členů NATO.Je to však jinak.

28.3.2024 v 20:10 | Karma článku: 14.33 | Přečteno: 388 | Diskuse

Jan Pavelec

ČR má se svým upoceným pojetím liberalismu 200 let zpoždění.

Podle Listiny základních práv a svobod se Česká republika nesmí vázat na jakoukoliv výlučnou ideologii či náboženské vyznání, a podle Ústavy má být státem sociálním, nikoliv (neo)liberálním.

28.3.2024 v 15:50 | Karma článku: 14.99 | Přečteno: 249 | Diskuse

Jan Bartoň

Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem

Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.

28.3.2024 v 10:00 | Karma článku: 29.95 | Přečteno: 669 | Diskuse
Počet článků 171 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4707
Reginální publicista a noviinář, který se celý život snaží o pravdivé informace. někdy se ovšem i nyní v novinách objevit nesmmějí, a proto bych je chtěl zveřejňovat právě zde. Více se dozvíte na: www.brandyske-noviny.cz .

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...