Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pražské povstání a konec války

13. 05. 2015 13:27:00
Po celá desetiletí se v Československu slavil konec druhé světové války, která skončila právě na území našeho státu, 9. května.

Bylo to logické. I když byla generálem Jodlem podepsána kapitulace ve 23 hodin dne 8. května, u nás, v Praze, probíhaly právě v tento den velmi těžké boje a umíralo mnoho českých lidí. V dnešní době se na průběh pražského povstání už pomalu ani nevzpomíná a především mládež o něm nemá mnohdy ani potuchu, a tak si pražské povstání a konec války trochu připomeňme.

První náznaky povstání proti hitlerovským okupantům v českých zemích se objevily v Přerově na Moravě. Právě tam se začaly strhávat německé nápisy na vývěsních štítech obchodů a tento jev se později rozšířil do celé republiky. V té době u nás operovala těžce vyzbrojená milionová armáda maršála Schoernera, která se měla na našem prostoru udržet co nejdéle a Praha se měla stát nedobytnou pevností.

S naší kolaborantskou protektorátní vládou začal 4. 5. 1945 vyjednávat K. H. Frank, a to o nenásilném předání moci. Protektorátní prezident Emil Hácha projevil snahu vytvořit novou Českomoravskou republiku a moc v ní měl převzít protektorátní předseda vlády a kolaborant Richard Bienert. Současně se snahou politiků však u nás byly snahy ilegálních odbojových skupin, ale i České národní rady, aby moc převzaly nově vzniknuvší Národní výbory. V Praze měl moc převzít Dr. František Krása, tak si to naplánoval Hácha s Bienertem.

Podnětem pro vznik povstání v Praze se stalo oznámení vydané dne 4. 5. 1945 protektorátní vládou o zrušení nařízení dvojjazyčného úřadování, nápisů a byl zrušen zákaz vyvěšování československých vlajek. Téhož dne, tedy 4. 5. se v Praze začaly odstraňovat dvojjazyčné vývěsní štíty, ale teprve 5. 5. vlna nadšení ovládla celou Prahu. A to byl prakticky počátek pražského povstání.

Předseda kolaborantské protektorátní vlády Richard Bienert chtěl v rozhlase vyhlásit svou republiku, tedy onu Českomoravskou, tudíž bez Slovenska, a proto se snažil opanovat rozhlas, ale jeho policejní jednotka, kterou tam poslal, neuspěla, protože narazila na tvrdý odpor německých vojáků a poprvé došlo k otevřenému boji. Bienert se později opět pokusil vyhlásit v rozhlase republiku, ale přímo v budově byl zatčen příslušníky České národní rady. V poledne předal protektorátní primátor Prahy Alois Říha vedení magistrátu do rukou zástupců Národního výboru Prahy a ČNR zformulovala svou verzi prohlášení o konci protektorátu.

V té době se již po celé Praze bojovalo. Němci všechna vyhlášení ignorovali a němečtí vojáci dostali rozkaz střílet do lidí, který beze zbytku splnili. V té době začal boj o rozhlas a poprvé se ozvalo volání o pomoc všem Čechům v boji proti nacistickým vojskům. Němci se snažili dobýt a obsadit budovu rozhlasu a znemožnit vysílání. Boj o rozhlas se s plnou silou rozhořel. Rozhlas dále vysílal výzvu všem německým jednotkám, aby složily zbraně, že válka končí a je zbytečné dále bojovat a umírat. Některé jednotky, především Wehrmachtu, tedy pravidelné armády, výzvy uposlechly, ale jednotky SS však nikoliv, a o to zuřivěji zaútočily na povstalecká centra, především na Staroměstskou a Novoměstskou radnici, na rozhlas, ale i na nejvyšší úřady.

Povstalci věděli, že proti Němcům nemají šanci vyhrát, proto po celé Praze v noci na 6. května vyrostlo na dva tisíce barikád. Jejich obránci však měli pouze lehké zbraně a proti tankům se mohli bránit jenom několika ukořistěnými panzerfausty. Téže noci se však do bojů s jednotkami převážně SS zapojili i vojáci armády generála Vlasova, a to aniž by od něho dostali rozkaz a bez jeho vědomí. Vlasovci měli k dispozici i těžkou vojenskou techniku a jejich pomoc významně přispěla k tomu, že pražské povstání nebylo Němci rozdrceno hned v jeho počátku.

Dopoledne 6. 5. začala Prahu bombardovat německá letadla. Na kobercové nálety však již Luftwaffe sílu neměla. Jednak se jí nedostávalo letadel, a ty, co měla, nasadila v bojích proti Rudé armádě. Nacisté zuřili a dávali to najevo. Začali masakrovat české obyvatelstvo všude tam, kde k tomu dostali příležitost, například hnali české lidi před tanky proti barikádám, a pokud by lidé chtěli utéci, bez milosti by byli postříleni. Několik barikád tímto způsobem Němci i dobyli, neboť obránci nechtěli proti vlastním lidem střílet.

O Staroměstskou radnici se rozhořely boje 7. května, Němci ji ostřelovali z několika obrněných vozidel a používali i zápalné náboje. Praha spoléhala na pomoc USA, které 6. 5. osvobodily Plzeň, ale nedostaly od Stalina povolení překročit demarkační linii u Rokycan, takže američtí vojáci na pomoc zoufale bojující Praze nevyrazili. Americká vojska však mohla poskytnout Praze alespoň leteckou pomoc, protože na ni se demarkační podmínky nevztahovaly. Navíc měla americká letadla v Evropě naprostou převahu a vzdušný prostor ovládala, jak chtěla. Mohly vzlétnout stíhačky a zahnat německé bombardéry, které shazovaly bomby na Prahu. Nevzlétla však ani jediná americká stíhačka s cílem Praha. Zato pokračovaly nálety hloubkařů, kteří ničili české lokomotivy.

V noci ze 7. na 8. květen se vedla neúspěšná jednání s generálem Vlasovem, a proto se Vlasov rozhodl opustit Prahu a vydat se do zajetí k Američanům. Praze však na pomoc začali dojíždět partyzáni ze všech koutů vlasti, z Plzně však nepřijel nikdo, neboť Američané pomoc Praze pod hrozbou ostře nabitých zbraní nedovolili. V časných ranních hodinách 8. května začal mohutný útok na Prahu za použití těžkých děl a tanků, které podporovaly útok velkého množství pěšáků. Byla zapálena Staroměstská radnice, která přišla o novogotickou věž a ta již nikdy nebyla postavena, bylo pobořeno mnoho domů a na barikádách se velmi tvrdě bojovalo. Přitom však Němci nezapomínali na obyvatelstvo a nadále jej ve velké míře masakrovali. V pozdních odpoledních hodinách byly boje zastaveny, jednotky Wehrmachtu podepsaly kapitulaci a byl jim umožněn volný odchod, za což byl v roce 1949 v zinscenovaném procesu odsouzen velitel povstání generál Karel Kutlvašr na doživotí. Waffen SS se však kapitulaci nepodřídily a pod velením SS-Gruppen fuehrera Carla von Puchlera, pokračovaly v boji.

V časných ranních hodinách 9. května vjely do Prahy první sovětské tanky 1. ukrajinského frontu maršála Koněva. Okamžitě vzplál boj mezi nimi a Němci, z nichž velkou část tvořily SS-Panzer Division „Das Reich“ a 4. Waffen-SS Panzergrenadier Division Walenstein. Boje byly tvrdé a nelítostné. Současně s tankovými boji sovětská pěchota čistila Prahu od fanatických německých odstřelovačů, kteří ze střech a horních pater domů stříleli na vše, co se hýbalo. Boje mezi nimi a sovětskou pěchotou trvaly až do pozdního večera. Jenomže mnoho Němců se odmítalo vzdát i po 9. květnu a zabíjelo dále, poslední zaznamenaný případ bojů s německými vojáky je ze dne 15. 5. 1945.

Počet obětí pražského povstání se dodnes nepodařilo přesně ujistit, ale uvádí se, že zahynulo přes dva tisíce našich občanů, tři sta vlasovců a kolem tisícovky Němců. Při bojích v Praze a v nejbližším okolí zahynulo 629 sovětských vojáků, z nichž 30 zemřelo v centru Prahy.

Z uvedených důvodů a faktů se domnívám, že změna data konce války u nás, kterou provedly až polistopadové vládní garnitury, z 9. a 8. května nemá opodstatnění. Vždyť právě osmého května bylo zabito mnoho lidí, zničeno mnoho domů a bylo mnoho utrpení a datum devátého května plně vyhovovalo skutečnostem. Jenomže Evropa a především USA slaví konec války již osmého května, a tak jsme opět museli lézt někomu do zadku, abychom se snad zavděčili.

Vím samozřejmě, že kapitulace byla podepsána osmého, domnívám se, že v platnost měla vstoupit o po půlnoci devátého května. Zároveň upozorňuji, že na mém laptopu nelze přehlasovávat písmena, takže u německých jmen bylo nutno použít popisu.

Poznámka: Poslechněte si reprízu vysílání Vladimíra Kapala na rádiu Svobodný vysílač CS. (Dnes 13. 5. 2015 od 13:30 hodin)

Záznam pořadu ke stažení zde a dálší následující vysílání ke stažení tady.

Autor: Vladimír Kapal | středa 13.5.2015 13:27 | karma článku: 27.22 | přečteno: 1220x

Další články blogera

Vladimír Kapal

Nyní vím, proč musela být zničena Jugoslávie

V době, kdy byla, Spojenými státy, EU a především NATO, ničena Jugoslávie, jako celistvá republika, v době, kdy byla tato země bombardována tak zvaným humanitárním bombardováním, jak uvedl naprosto arogantně a nesmyslně tehdejší

23.10.2015 v 16:55 | Karma článku: 45.95 | Přečteno: 19698 | Diskuse

Vladimír Kapal

Moc mne pobavila jedna sluníčková husička

Mainstreamovým médiím, především České televizi, již lidé přestali věřit. Lže, jako když tiskne. A když zrovna nelže, tak manipuluje, například s nelegálními imigranty.

25.9.2015 v 18:33 | Karma článku: 40.72 | Přečteno: 4277 |

Vladimír Kapal

Jsme stále více zotročováni

Po druhé světové válce se staly USA světovým hegemonem, a to i přes snahu tehdejšího SSSR a jeho socialistického bloku.

25.8.2015 v 17:48 | Karma článku: 29.84 | Přečteno: 1394 | Diskuse

Vladimír Kapal

TTIP, cesta do pekla

Již delší dobu se v evropském parlamentu projednává smlouva o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství – TTIP.

12.7.2015 v 14:57 | Karma článku: 34.85 | Přečteno: 1616 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Zdenek Horner

Hodnota není mechanismus

Fetišizace postupu, funkce, mechanismu, jak chcete, nabývá u nás a v zemích V4 vrcholu. V tom jsme na východě mistři. Schválíme si nějaký zákon a pak najdeme mechanismy, jak zákon obejít. Zákon měl původně smysl – hodnotu.

23.6.2017 v 22:59 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 62 | Diskuse

Bohumír Šimek

Kdo je Andrej Babiš a jeho ANO?

V každé vlivné politické straně jsou politici usilující o službu národu a jsou služebníci kmotrů a mafiánů. Jen u lidovců služebníka kmotrů už neznám.

23.6.2017 v 21:38 | Karma článku: 14.29 | Přečteno: 505 | Diskuse

Jan Dvořák

Zeman a Sobotka – kdo z nich je vícekrát člověkem? Nebo jen sviní a mentálním rozpadlíkem?

Pokud zvolíme pro posuzování tradiční kritérium, tedy lingvistický lakmusový papírek, že kolik kdo zná jazyků, tolikrát je člověkem, mohl by Sobotka Zemana předstihnout.

23.6.2017 v 17:15 | Karma článku: 15.09 | Přečteno: 523 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Kterak Jirka dvakráte do jedné řeky vstoupiti chce....

Útěk z živého vysílání je poměrně nezvyklý způsob ukončení diskusního pořadu. Po MUDr. Rathovi to teď provedl bývalý předseda ČSSD.

23.6.2017 v 17:07 | Karma článku: 25.97 | Přečteno: 499 | Diskuse

Vít Šlechta

Jak dopadnou volby? Špatně.

Časopis EKONOM nastínil čtyři scénáře povolebních koalic v parlamentu a žádná nepřináší naději na důstojnou a stabilní vládu. Navzdory se nám všem nadále povede „dobře“. Jediní, kdo z toho budou mít těžkou hlavu, jsou politici.

23.6.2017 v 16:49 | Karma článku: 16.75 | Přečteno: 710 | Diskuse
Počet článků 171 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4636
Reginální publicista a noviinář, který se celý život snaží o pravdivé informace. někdy se ovšem i nyní v novinách objevit nesmmějí, a proto bych je chtěl zveřejňovat právě zde. Více se dozvíte na: www.brandyske-noviny.cz .

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.