Americká vojenská kolona zastrašuje státy, kterými bude projíždět
V době americko-evropsko- naťácké agrese vůči svrchovanému a suverénnímu státu Jugoslávie, došlo na výsostném území státu k referendu, které nikdy nebylo zakotveno v jugoslávské ústavě. Zkrátka si pod diktátem především USA kosovští Albánci uspořádali frašku, nazvali jej referendem a pod hlavněmi amerických zbraní a pod křídly strategických bombardérů si kus státu uloupli. A důvod? Tehdejší ministryně zahraničí Albrightová si právě v Kosovu přišla na miliony za mobilní telefonní sítě, což by se jí bývalo nepodařilo, kdyby Kosovo zůstalo součástí Jugoslávie.
A další důvod? Zcela prostý. Jugoslávie, jako velký, silný a nezlomný stát, americkým jestřábům, kteří samozřejmě ovládají i velení NATO, vadila jako štětina v zadku. To, co se nepodařilo za druhé světové války nacistům, podařilo se to koncem dvacátého století Američanům. Navíc obžalovali demokraticky zvoleného prezidenta Miloševiče a bůhví, jak to vlastně s jeho smrtí bylo. On byl totiž, mimo jiné, vynikající právník, a proto nesmělo dojít k procesu.
USA, EU včetně našeho přisluhovačského státu nezákonně vzniklý stát Kosovo uznaly. Prý bylo referendum platné.
A teď se podívejme na druhou stranu Evropy. Krym, byl dlouho pod nadvládou Osmanské říše, až jej carevna Kateřina vybojovala pro Rusko zpět. Za vlády Nikity Chruščova, tedy za existence ohromného Sovětského svazu, kdy bylo šumafuk, jestli územně patří Krym pod ruskou nebo ukrajinskou územní část svazu. A tak Krym jednou Nikita, opilý jak carský důstojník, nechal přepsat Ukrajině.
Sovětský svaz se rozpadl. Krym, dle ukrajinské ústavy, sice připadl územně Ukrajině, ale byla mu zákonně ponechána autonomie, vlastní parlament a vlastní Ústava, kde bylo, mimo jiné, zakotveno i právo na referendum. Již koncem devadesátých let proběhlo toto referendum na Krymu, ale tehdy ještě vládl na Ukrajině demokratický režim a přesto, že Ukrajina patřila k nejchudším, lépe řečeno k nejrozkradenějším státům Evropy, přece jenom si zachovávala alespoň zdání demokratických principů. Tehdy se obyvatelé Krymu rozhodli, že zůstanou součástí Ukrajiny. Zcela svobodně, zcela podle své vůle a platných zákonů. A svět mlčel, ani se o tom nikde nezmiňoval, proč také, byla to vnitřní záležitost jedné nevýznamné a chudé země.
Od počátku existence samostatné Ukrajiny byla smluvně zajištěna vojenská posádka Ruska na Krymu, konkrétně v největší vojenské černomořské základně bývalého Sovětského svazu, podepsaná jak představiteli Ruska, tak Ukrajiny. V této smlouvě se uvádělo nejen to, že na Krymu může být ruská vojenská posádka čítající až 26 tisíc vojáků, ale byla v ní vypočítána i vojenská technika, kterou tam Rusko smí legálně mít. Smlouva byla podepsána svobodně oběma stranami. Za podpis Rusko dodávalo Ukrajině plyn a ropu podstatně laciněji, nežli zbytku Evropy. A zase byl všude klid a nikdo se nevzrušoval.
Jenomže, USA se neustále ekonomicky propadaly, státní dluh činí již nikdy nesplatitelné částky, a to nepočítám dluhy jednotlivých států, které jsou údajně v procentech ještě daleko vyšší, nežli dluh federální. Stále častěji musely být prodávány fabriky, a to i vlajkové lodi amerického průmyslu a USA si neustále půjčovaly od Číny, až se dostaly do pozice nejzadluženějšího státu planety. Navíc svět, a především arabští vývozci ropy, přestal chtít obchodovat s bezcennými petrodolary a stále více požadoval hodnotná Eura. Koneckonců kvůli tomu musel padnout jak Hussein, tak Kaddáfí. Teď je na řadě Assad v Sýrii.
A Rusko se dohodlo s Čínou a dalšími státy a založilo BRICS. A dohodlo se, že se bude obchodovat pouze ve měně stoprocentně kryté zlatem. A začalo nakupovat zlato ve velkém, stejně jako Čína. BRICS začal fungovat a přidávalo se k němu stále více států světa, takže dnes poměr činí 70% ku 30% ve prospěch BRICS. A to Amerika nemohla dovolit.
Následoval starý a omšelý, nicméně stále fungující scénář. Zaplatit barevnou revoluci, zaplatit bezcennými petrodolary Majdan. Stálo to pět miliard dolarů, jak se prořekla jedna nenávistná a hloupá americká politička. A jako záminka proti Rusku posloužila nešťastná Ukrajina, byla v ní rozpoutána občanská válka, byl z ní obviněn Putin. Demokraticky zvolený prezident musel ze země utéci, jinak mu hrozil osud arabských vůdců a moci se uchopila nacistická, fašistická a banderovská chátra. A rozpoutala genocidu občanů státu na východě země jenom proto, že to byli etničtí Rusové. Ti samozřejmě o své životy bojují a vítězí, neboť válku nerozhodují jenom zbraně, ale především vůle a odhodlání lidí, kteří je používají. A na to Američané zapomínají, proto také všechny větší válečné konflikty buď nevyhráli, nebo skončily smírem, nevyhráli ale ani jednu válku. Ono se totiž žoldákům tolik bojovat nechce, jako lidem, kteří brání životy své a životy svých rodin a dětí.
Američanům začal vadit, a moc vadit, Krym. Moc a moc by chtěli obsadit válečnou námořní základnu v Sevastopolu. Měli by to bez práce a kruh jejich základen okolo Ruska by se uzavřel. Proto začalo vadit referendum, kterým se obyvatelé Krymu svobodně rozhodli, že chtějí patřit k Rusku. Putin byl označen za agresora, hloupí lidé byli přesvědčováni, že Putin Krym nezákonně anektoval, obyvatelé východu země jsou označováni za separatisty. A Především Amerika začala Rusko neustále provokovat ve snaze rozpoutat s ním konflikt, nejen studenoválečnický, ale pravou a nefalšovanou horkou válku.
Však si také balkánská řeznice pospíšila s názorem, že nejen Krym by Rusku patřit neměl, ale že by mu neměla patřit ani celá Sibiř. „Je nemravné, že tak ohromné území s tak nesmírným přírodním bohatstvím patří jedinému státu. Sibiř by měla patřit světu,“ prohlásila tato stará žena, z jejichž rukou crčí proudy krve tisíců mrtvých z jugoslávské války. Tím světem samozřejmě myslela USA, jak jinak.
Pro eskalaci napětí a demonstraci síly, poslaly USA do balkánských zemí na sto devadesát kusů těžké obrněné vojenské techniky, německé tanky stojí na hranici s Polskem a posádky jen čekají, podobně jako kdysi Wehrmacht, jenom na rozkaz, aby vtrhly do Ruska. Už si nikdo nepamatuje, jak to s jejich předchůdci dopadlo. Už si nikdo ani nechce uvědomit, že každý, kdo i v historii napadl Rusko, dostal jaksepatří na zadek.
A jsme konečně u spanilé, či spíše odsouzeníhodné jízdy amerických obrněnců po státech Evropy. Podle mého názoru se nejedná o akci NATO, nikde jsem nečetl ani neslyšel, že by se v této koloně objevilo byť jen jediné vozidlo dalšího státu a byť jen jediný voják z NATO. Nikdo jiný nežli Američané přes nás nepojedou.
Není to demonstrace síly vůči Rusku, to si z ní nedělá vůbec nic. Četl jsem kdesi vyjádření vysokého amerického důstojníka po zhlédnutí videa s ruskou vojenskou technikou. Ten důstojník, mám dojem, že se jednalo o bývalého generála, který řekl: „Jestli se někdy pustíme do křížku s Ruskem, tak nám pomáhej Bůh!“ Celý tento konvoj obrněných vozidel není ničím jiným, nežli zastrašování zemí, kterými projede. Jako by tím američtí váleční jestřábi představitelům a lidem těchto států říkali: Podívejte se, co máme a jestli nás nebudete poslouchat, tak se k vám vrátíme, ale to už nebude jen demonstrace, to bude naostro!
A pimprloví Kašpárci, co si říkají politici, na tento akt zastrašení slyší, budou, jak loutky, souhlasit se vším, co jim nejagresivnější stát světa současnosti nařídí. Pokud mne paměť nemýlí, nemáme žádnou smlouvu o vojenské pomoci s USA. Takže Amíci nemají žádné právo, a to podle charty OSN, vstoupit vojensky na území svrchovaného státu, a to ani na průjezd. Pokud jim tento zastrašovací manévr naše vláda posvětila, zachovala se naprosto stejně, jako signatáři zvacího dopisu Sovětskému svazu v roce 1968.
Podepsal jsem petici proti vstupu amerických vojsk na území našeho státu, podepsal jsem petici požadující naše vystoupení z NATO, podepsal jsem petici za naše vystoupení z EU. Všechny tyto instituce náš stát jenom vysávají a ožebračují, pokud z nich nevystoupíme, budeme na tom stále hůře a hůře, protože USA jsou na huntě a chtějí přežít za každou cenu, i za cenu vydrancování a vyrabování zemí Evropy. Pud sebezáchovy mi káže, abych aktivity tohoto tipu podpořil. TI, kdož mají opačný názor, tento základní lidský pud již zřejmě ztratili.
PS: Tento článek, bude dnes čten ve vysílání Svobodného vysílače CS www.svobodny-vysilac.cz v pořadu SVCS Kladno 14:30 - 18:00 hod. Hosty vysílání: Blogeří Miroslav Nigrin a Břetislav Olšer.
Vladimír Kapal
Nyní vím, proč musela být zničena Jugoslávie
V době, kdy byla, Spojenými státy, EU a především NATO, ničena Jugoslávie, jako celistvá republika, v době, kdy byla tato země bombardována tak zvaným humanitárním bombardováním, jak uvedl naprosto arogantně a nesmyslně tehdejší
Vladimír Kapal
Moc mne pobavila jedna sluníčková husička
Mainstreamovým médiím, především České televizi, již lidé přestali věřit. Lže, jako když tiskne. A když zrovna nelže, tak manipuluje, například s nelegálními imigranty.
Vladimír Kapal
Jsme stále více zotročováni
Po druhé světové válce se staly USA světovým hegemonem, a to i přes snahu tehdejšího SSSR a jeho socialistického bloku.
Vladimír Kapal
TTIP, cesta do pekla
Již delší dobu se v evropském parlamentu projednává smlouva o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství – TTIP.
Vladimír Kapal
Jan Hus
V současné době je vládní garniturou rozšiřován názor, že Jan Hus, či spíše jeho myšlenky, nabádaly lid k vraždění, banditismu a ničení.
Vladimír Kapal
Připravuje se další, svobodu omezující, zákon
Jak je všeobecně známo, Česká republika, po počátečním odmítání někdejšího prezidenta Klause, nakonec podepsala tak zvanou Lisabonskou smlouvu.
Vladimír Kapal
BIS se hlásí stovky špiclů
Veřejnoprávní Česká televize uvedla v hlavní zpravodajské relaci, že Bezpečnostní a informační služba ČR (BIS) potřebuje další tajné spolupracovníky z řad veřejnosti, a proto si podala náborový inzerát.
Vladimír Kapal
Vláda připravila další gestapácký zákon
Před nedávnem skončilo mé autorské čtení na rádiu Svobodný vysílač CS knížky vzpomínek na mého dědu, francouzského legionáře. Vyprávěl mi, stejně jako mí rodiče, o době okupace.
Vladimír Kapal
Evropa páchá sebevraždu
Svět se dal do pohybu. Z historie známe již dvoje stěhování národů. Při jedním z nich naši předci, Slované, osídlili i střední Evropu.
Vladimír Kapal
Pražské povstání a konec války
Po celá desetiletí se v Československu slavil konec druhé světové války, která skončila právě na území našeho státu, 9. května.
Vladimír Kapal
Protestovali proti prezidentovi a nevěděli proč
Ve čtvrtek 30. dubna navštívil prezident Miloš Zeman, v rámci svých návštěv Středočeského kraje, i Brandýs nad Labem – Starou Boleslav. Město, jak vtipně zmínil na tribuně na náměstí, s druhým nejdelším názvem v republice po Nové vsi u Nového Města nad Metují. Samotné přípravy na příjezd prezidenta byly podobné policejním manévrům. Parkoviště na náměstí bylo totálně vyklizeno, stejně jako parkoviště před Městským úřadem, kam nesměli ani řidiči s povolením parkování.
Vladimír Kapal
Naši exekutoři jsou nejhoršími vyděrači v Evropě
Problém s dlužníky a vymáháním jejich dluhů, které se některým dlužníkům buď platit nechce, nebo na jejich úhradu prostě nemají, je nejen českým specifikem, ale tento jev postihl celou Evropu a lze říci, že i celý svět. Je naprosto zřejmé, že největšími viníky tohoto fenoménu jsou samozřejmě samotní dlužníci, pokud by se chovali uvážlivěji, do dluhové pasti by se nemuseli dostat. Jenomže jsou případy, že se lidé, alespoň u nás, do dluhové pasti dostávají nikoliv svou vinou, ale vinou úřadů a především těch, kdož dluhy vymáhají. V obchodním světě je pak pozdržování placení nebo odmítání placení některými subjekty záměrem. Takovéto společnosti pak prostředky určené k uhrazení dluhů používají na jiné obchodní účely, čímž si zvyšují zisky. Jiná situace nastává u běžných občanů, kteří se dostanou do dluhové pasti vinou různých podvodníků, a co je horší, i úředníků, o čemž bude řeč později.
Vladimír Kapal
Na prezidenta se smějí házet vajíčka beztrestně!
Naprosto šokující informaci přinesla včera, v pátek 24. dubna, mainstreamová média. Rozhodnutím Policie ČR a úředníků v Praze 2 bylo jak policií, tak i radnicí na Praze 2 odloženo, jako neopodstatněné obvinění lidí, kteří na prezidenta České republiky Miloše Zemana házeli 17. listopadu vajíčka.
Vladimír Kapal
Kauza Nagyová opět u soudu
Po odmlce se opět rozjelo soudní líčení v kauze Jany Nagyové Nečasové. Ve čtvrtek 16. dubna vypovídal před soudem i současný starosta města Brandýs nad Labem – Stará Boleslav Vlastimil Picek. Ten byl v době, které se soudní jednání týká, nejprve prvním náměstkem ministra obrany a později ministrem obrany.
Vladimír Kapal
Máme nejmilitarističtější branný zákon na světě
Po přijetí návrhu branného zákona sněmovnou jsem se podíval do Wikipedie na země, které mají, podobně jako my, brannou povinnost i pro ženy. Byť jsem někde četl, že mají podobnou povinnost ženy i v Severní Koreji a ještě v jedné africké zemi, na Wikipedii se uvádí u Izraele, že je to jediný stát s brannou povinností žen na světě.
Vladimír Kapal
Pravda o událostech okolo amerického konvoje
Týden po divadelním spektáklu demonstrujícím americkou válečnou mašinérii, samotným velením amerických vojáků v Evropě nazvanou Dragounskou jízdou, vyplývají na veřejnost pomalu podrobnosti o zmanipulovaném zpravodajství, o agresivitě pravděpodobně placených příznivců konvoje, ale i o goebbelsovsky zmanipulovaném průzkumu veřejného mínění, nad nímž se mainstreamová média zalykala nadšením.
Vladimír Kapal
Americká vyhrůžka či naprostá neznalost dějin?
Naprosto bezprecedenční průjezd po zuby ozbrojené obrněné jednotky americké armády, která nemá v době míru obdoby, aniž by se tato akce nenazývala okupací, byla americkými vojenskými představiteli nazvána Dragounskou jízdou.
Vladimír Kapal
Mrija, tanky a další fakta
Článek o nakládání tanků v Mošnově do největšího letadla světa, do ukrajinského Antonova Mrija, stejně jako vysílání rádia Svobodný vysílač CS o tomto faktu, vzbudil velký ohlas. Začaly chodit na mou adresu maily, některé z pisatelů mi sprostě nadávali, jiní, a těch bylo mnohem více, mi dávali za pravdu, a pak se objevili i tací, kdož mi posílali další a další odkazy. Trochu jsem pátral i sám a výsledky nyní čtenářům, ale i posluchačům internetového rádia Svobodný vysílač CS, se kterými se setkám opět ve středu 4. února od 15 hodin, předkládám.
Vladimír Kapal
S křupany se nebavím a vyhrůžek se nebojím
Včerejší můj článek o nakládání tanků do ukrajinského velkokapacitního letadla Mrija vzbudil u řady čtenářů emoce a psali mi na mou e-mailovou adresu. Kromě těch, kteří se situací kolem ukrajinského konfliktu, regulérní občanskou válkou s prvky genocidy, zabývají podrobně a psali příznivé hodnocení, se ozvali i sluníčkáři, pravdoláskaři a především podržtaškové, kteří jsou tak loajální s konáním naší vlády, že jim můj článek řádně zvedl hladinu adrenalinu. Pravda, těch příznivých ohlasů bylo více, ty nepříznivé se však vyznačovaly jedním společným aspektem, sprostým urážením a neskutečným křupanstvím.
Vladimír Kapal
Mělo by vzniknout občanské sdružení koncesionářů ČT
Česká televize hospodaří se sedmi a půl miliardami korun ročně. Převážnou část těchto peněz tvoří povinné koncesionářské poplatky. Tedy peníze od lidí. Za tyto peníze, které ČT tvrdě vymáhá, a podle současného ministra kultury Hermana, by měl povinně poplatky platit každý bez ohledu na to, zdali televizní přístroj vlastní či nikoliv, by měli mít občané zajištěné vyvážené a objektivní zpravodajství o situaci nejen ve státě, ale i ve světě.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 171
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4707x
Více se dozvíte na: www.brandyske-noviny.cz .