Nechce se mi věřit, že tento název provokace amerických vojenských agresorů, byl vybrán náhodně. Nechce se mi věřit, že by v generálních štábech amerických ozbrojených sil působili nevzdělaná individua. Proto se domnívám, že název ponižující promenády amerických obrněnců, za povolení a potlesku všech zrádců národa, byl vybrán zcela záměrně a velice účelově. A proč se to domnívám? Z jednoduchého důvodu, protože tyto Dragounské jízdy svět již zná a velice dobře, jen to chce zajímat se trochu o historii. Tehdy se tyto jízdy nazývaly Dragonádami.
Tento výraz původně pochází ze starořečtiny, později byl převzat do francouzštiny. Dragonády vznikly ve Francii za vlády Ludvíka XIV. a znamenaly kárná opatření po zrušení nantského ediktu roku 1685, kterým bylo povoleno pouze jediné náboženství, a to katolické. Účelem dragonád byla násilná rekatolizace země, tedy násilné donucení obyvatel vyznávat pouze jednu, a to tu správnou víru, samozřejmě katolickou.
Dragonáda spočívala v tom, že jízdní vojsko – dragouni, projíždělo kraji, které bylo nutné zpacifikovat a donutit k poslušnosti, tedy vyznávat tu správnou víru a názory. Dragouni se násilně ubytovali, nazývalo se to tehdy kvartýrování, v domcích jednotlivých rodin, které je po celou dobu pobytu museli plně zaopatřit vším, co dragouni požadovali. Pobyt ve vsi měl trvat do té doby, nežli vesničané všichni souhlasili s přestupem na katolickou, tedy tu jedinou a správnou víru. Vesničané museli živit nejen samotné dragouny, členy dragonády, ale i jejich koně a doprovod, například markytánky, což byl pouze lepší název pro vojenské nevěstky, které se v té době vždy táhly v celých zástupech za vojskem.
Přítomností dragounské jízdy – dragonády, nastal brutální útisk obyvatel, protože i když přestoupili, aby si zachovali alespoň zbytky potravin, na katolickou víru, dragouni ve vsi zůstávali tak dlouho, pokud celou vesnici dokonale nevyžrali, pak táhli do další nešťastné vesnice. Aby to obyvatelé neměli tak lehké, vojáci jim mnohdy před odchodem domky i vypálili.
Tento jev, dragonády, čili dragounské jízdy, se v té době používaly v celé Evropě a v českých zemích řádili dragouni při dragonádách především v době pobělohorské, kdy nutili násilím obyvatelstvo přestoupit na katolickou víru. Při pobytu dragounů v kraji velice často docházelo k zabíjení obyvatel, neboť dragouni nebyli za nic, včetně vraždy, odpovědni. Mnohdy zabíjeli i velice krutým způsobem.
Ke všeobecné praxi dragounů při dragonádách, při kterých se většinou žoldnéři chovali hůře nežli zvěř, patřilo hromadné znásilňování žen. Byl popsán případ, kdy byly v jedné ze vsí postižené dragounskou jízdou, znásilněny všechny osoby ženského pohlaví od osmi let až do nejvyššího věku, a to opakovaně, po celou dobu pobytu dragounů ve vsi.
Tolik historické expozé o dragounských jízdách. A nyní si řekněme pár faktů ze současné Dragounské jízdy amerických žoldáků. Stejně, jako ti historičtí, ani tito američtí novodobí dragouni nejsou vázáni zákony naší země, jsou tudíž beztrestní. Kdyby některý z amerických žoldáků měl dojem, že kdosi z místních obyvatel na jeho obrněnce hází místo vajíčka granát, a opakuji, kdyby měl pouze jenom dojem, mohl by takového člověka klidně zastřelit a nebyl by souzen a trestán v naší zemi, prostě by byl beztrestný. Není to naprosto stejná situace, jako v historii?
Nikdo z establishmentu nám dodnes neřekl, kdo bude novodobé dragouny – žoldáky živit. Budou jim jejich američtí kolegové vozit menáž z Německa či dokonce ze Států? Asi těžko. A kdo bude živit jejich současné koně, obrněná vozidla? Budou jim snad dovážet naftu? Nikde jsem se o tom nedočetl. Tím více jsem přesvědčen, že američtí stratégové název Dragounská jízda zvolili naprosto záměrně a s odkazem na středověkou zkušenost. Tehdy se dragonády vyplatily, obyvatelé, aby nezemřeli hladem, nakonec uposlechli a názory změnili, alespoň navenek. Dnes je potřeba, aby v těch státech, kudy povedou novodobé dragonády, obyvatele zastrašily, aby změnily jejich protiválečné úsilí a donutily je souhlasit s americkou válečnickou touhou.
Vyhrožování našich úřadů tresty vězením, a to i dlouholetým, je pouze dalším z kroků souvisejících s dragonádou, je to vyhrožování zrádců vlastnímu národu. Zastrašování těch obyvatel naší země, kteří nesouhlasí s podněcováním k nové válce, vyhrožování Američanů těm zemím, které, podle nich, nejsou dostatečně loajální k jejich choutkám napadnout Rusko.
Název Dragounská jízda byl podle mne proto vybrán zcela programově, naprosto účelově, aby se lidé ve státech, kudy dragonáda projede, začali obávat, že by je novodobí dragouni mohli stejně vyžrat do mrtě, jako to činili dragouni středověcí.
Neměli bychom být ovce, neměli bychom si nechat líbit vše, co nám zrádci, bohužel zvolení námi, občany této země, přikáží. Jsme přece svobodní, hrdí lidé! Proto by nás, kdož s americkou provokací a řinčení zbraněmi nesouhlasí, mělo být hodně slyšet. Přijďte v sobotu 28. března v patnáct hodin ke koni na Václavák, ať nás, co nechceme být ovcemi, je slyšet až do poslanecké sněmovny a do senátu, ať si konečně zrádcovští politici uvědomí, že to nám, lidem, kteří tady žijeme, patří tato zem a nikoliv jim. Já s celou rodinou na Václaváku určitě budu.
PS: Poslechněte si vysílání Vladimíra Kapala (dnes 27.3. 2015 po 18 hodině) na rádiu Svobodný vysílač CS - www.svobodny-vysilac.cz
