I v něm se totiž přijímaly zákony vzešlé z dílny NWO, který již tehdy ovládal nejen Spojené státy, ale přes finanční toky i prakticky celý svět. I v tehdejším socialistickém bloku včetně jeho vůdčí síly se muselo obchodovat, musely se přijímat obchodní podmínky a jaksi automaticky se začaly přijímat i zákony. A lidstvo začalo být pomalu zotročováno, aniž by si to uvědomilo.
Podívejme se třeba na francouzské filmy, ale i filmy z jiných západoevropských států, z padesátých či šedesátých let. Na nich je ještě vidět, že si lidé užívali jak míru, tak i svobody. Na motocyklech a skútrech se jezdilo bez helem, příkladem nám může být kultovní film Na cestě, lidé si tehdy mohli zajet kamkoliv k vodě, postavit stan, udělat ohniště, aniž by je kdokoliv vyháněl. Neexistovalo, aby se na přírodních koupalištích, tedy na rybnících a řekách, platilo nejen za parkování, ale ani za vstup, prostě to tehdy ještě skutečně patřilo všem.
Bylo tehdy naprosto běžné, že děti seděly na klínech matky v autu na předním sedadle a nikomu to nevadilo, bicykly mohly být v jakémkoliv stavu, žádný předpis neexistoval a jak se na nich jezdilo. Můžeme jít ještě dále, lidé přecházeli silnice, kde se jim namanulo a nic se nedělo, bezpečnostní pásy ještě nebyly vynalezeny, kouřilo se kde se komukoliv zachtělo. A pamatuji si velmi dobře, bylo mi nějakých šest let, jak k nám přišla do bytu návštěva, které kouř z cigaret vadil, a tak můj otec, silný kuřák, prostě celé odpoledne nekouřil, nebo šel na dvůr, aby kouř návštěvu neobtěžoval. Zkrátka, nikdo nic nikomu nenařizoval, nikdo nikoho za nic nepokutoval, policajti byli známí a kupodivu vážení, protože se chovali tak, jak se měli chovat, a všechno fungovalo. Byla pohoda, byl klid.
Jenomže spokojení, šťastní a sebevědomí lidé, a to na celém světě, se jen velice obtížně ovládají, jsou zvyklí dělat si, co chtějí, a tak se právě po té druhé válce, začaly šrouby přitahovat. Začaly se pomalu a plíživě prosazovat zákony, které lidskou svobodu omezovaly, stále více lidi dostávaly do role nicky zašlapané do bláta a poslouchající každého, kdo jim poroučet chce. A lidstvo tomu ještě tleská. Začalo to pomalu s povinností upínání se do bezpečnostních pásů, prý kvůli naší bezpečnosti, tvrdili. Lež, tvrdím já, proč bych, když chci, nemohl beztrestně riskovat jízdu bez pásů? Je to přece na mé vůli. Ale to nelze, udělá se zákon, stanoví vysoké pokuty a je to. A šlo to postupně dál a dál, pokuty za přecházení silnice mimo přechody, pokuty za jízdu či chůzi na červenou, i když nic nejede. Prý bezpečnost, hloupost, jenom buzerace, aby lidé byli ponižováni a ušlapáváni.
Kdyby nám kdosi před rokem 89 řekl, že budeme šmírováni kamerami ve všech městech, že nám kamery uvidí i do koupelen a ložnic, že budeme na letištích speciálními skenery svlékáni před očima pohůnků ponižujících lidi za vidinou mrzké mzdy, že budeme šacováni včetně intimních partií a v některých případech dokonce svlékáni donaha, tak bychom o takovém člověku říkali, že to je cvok. A vidíte, dnes to nikomu ani nepřijde na mysl. I ovce si na svou ohradu zvykne.
Tento systém, pokud chce lidstvo přežít a zmařit snahu NWO, Bilderbergu a ostatních iluminátských spolků toužících ovládnout svět a změnit lidstvo na otroky, tento stav se musí změnit. Lidé si musí uvědomit, že jsou čím dál více hnáni do otroctví. Kdysi se upalovalo, potom zavíralo, dnes se to řeší tak vysokými pokutami, že to je vlastně likvidační, viz fašizující se Španělsko. Tam zrádcovští politici v parlamentu přijali zákon, že se nesmí zveřejňovat žádné záběry policie, i kdyby třeba demonstranty střílela. Jedna žena vyfotila policejní auto stát tam, kde nesmělo. A výsledek? I když fotku za chvíli z internetu stáhla, soud jí dal z tuto jedinou fotku svévole policie pokutu ve výši přes dvaadvacet tisíc korun. To už není fašizmus, to již je naprosté nevolnictví.
Jsou zde hnutí, například Zeitgeist, která tvrdí, že jsou to peníze, které lidi zotročují a odmítají je. Snaží se o změnu ekonomického a duchovního pohledu na svět, chtějí lid vychovávat, vyučovat, aby svět došel k poznání tak, jako oni, říkají. Domnívám se, a četl jsem jejich materiály celé odpoledne, že se jedná o nereálnou vizi, spíše o sektu, nežli o snahu opravdu změnit svět. Jsem racionalista a vím, že ani nejkrásnější a nejideálnější myšlenka nelze prosadit bez změny politického systému. Ať se nám to líbí či nikoliv, celý náš život ovládají politici a právě oni jsou těmi, kdož o našich životech, ale i o lidském zotročování, rozhodují.
Jsem přesvědčen, že nikoliv různá hnutí, jakým je například zmiňovaný Zeitgeist, ale lidé pragmatičtí, kteří vědí, že se musejí spojit se všemi, kdož chtějí změnu, a to změnu politickou, systémovou, nikoliv duchovní. Tito lidé, kteří zakládají politické strany, hnutí a uskupení, se snaží o změnu systému jedinou cestou vedoucí k potenciálnímu úspěchu. Je to cesta, která je během na dlouhou trať, ale je to cesta správná. Nikoliv revolucí, ať již tou v pravém slova smyslu, nebo duchovní, nýbrž cestou ústavní. Chtějí a usilují o to, aby jejich strany, hnutí a uskupení oslovila co největší počet obyvatel, a poté uspět v demokratických volbách. A teprve poté, co by eventuálně uspěli, mohli by systém, neblahý, protilidový a protinárodní současný systém změnit. Tito lidé mají mou plnou podporu.
Nikoliv peníze, ale systém nastavený tak, že politici prakticky zobou z ruky iluminátům, navrhují a schvalují zákony, které lidstvo stále více zotročují. A je bezpředmětné, zdali se jedná o Babišovo šmírování lidí přes registrační pokladny, zákon o šmírování lidí pomocí přihlašování se i kvůli pobytu například na chatě či u známých nebo příbuzných, stejně jako o zákon, zakazující demonstrantům ukrývat tvář. Toto vše, a mnoho dalších připravovaných zotročujících zákonů, je třeba změnit. Nikoliv však nějakou duchovní, názorovou či odmítající naukou, ale jen a pouze politickou změnou. A ta je opravdu možná pouze svobodnými a demokratickými volbami. Dokud je tady ještě máme možnost používat.
Poznámka: O tom to tématu od 17 hodiny na rádiu Svobodný vysílač CS ve vysílání studia Kladno.
